úterý 26. listopadu 2013

Současné umění

Jen krátký žlučovitý výlev o tom, co mě trápí na současném umění, který jsem napsal na svůj Facebook, ale myslím si, že by mohl být i tady. Už delší dobu mě to, kam dnešní umělci směřují, trápí a posledním hřebíkem do rakve mého mlčení byla Cena Jindřicha Chalupeckého (a hlavně ty rádoby intelektuální kecy, co následovaly), ale stejně to vidím i v dalších oblastech...

Když tak sleduju současné umění (nemluvím jen o výtvarné tvorbě, ale i o hudbě filmu a literatuře), mám pocit, že se přímo programově utápí samo v sobě a pokud na něco reaguje, tak zase jen samo na sebe.

Většina umělců jen sleduje to, co se děje po galeriích, čte sáhodlouhé statě vykladačů umění a kritiků, jen aby zachytili právě obdivovaný trend nebo téma, a pak si při čtení příští recenze zamasturbovali nad pochvalnou poznámkou u svého jména.

Průkopníci moderního umění chtěli naopak do reality, vystoupit z bujícího akademismu a mlácení prázdné slámy v salonech a kavárnách. A proto jejich díla rezonovala společností a diskutovalo se o nich.

Při aktuálním trendu se vůbec nedivím, že je většina současného umění lidem pro smích, nebo je v horším případě vůbec nezajímá a neví o něm. Nejsou hloupí a nevzdělaní, jak si dnešní umělecká obec namlouvá... jen poznají sračku.

Žádné komentáře:

Okomentovat