pondělí 2. ledna 2012

Čas a prostor pro Baromantiku

Už je to téměř měsíc, co vyšla Lence Dusilové nová deska. Člověk by čekal, že jí budou plná média, jelikož je její autorka považována za jednu z nejlepších českých zpěvaček (i když čím dál tím více mimo hlavní proud) a její minulé album kritici označují za jednu z nejlepších českých desek minulé dekády. Ale až na pár krátkých zmínek o tom, že je album na světě, se nic moc neděje. Čím to?

Inu, je to tím, že Lenka Dusilová už je pro dnešní mainstream až příliš velká alternativa. A je to velká škoda, protože tohle je hudba, jakou bych rád slýchal z rádií (a myslím, že ani většině lidí by proti srsti nebyla)… a že by tam mohla být, jen oželet několik hluchých ignorantů, kterým dělá problém poslouchat víc než tři tóny a texty, které mají obsah.

Ano, Baromantika je deska poměrně dost členitá, která si bere to nejlepší ze zpěvaččiny poslední tvorby a s přispěním docela velkého počtu hostů tvoří velmi příjemný hudební zážitek. Kdybych měl nějak pojmenovat styl, který by desku charakterizoval, tak požiju slova folk-pop notně řízlý elektronikou.

Právě elektronika tvoří docela důležitý odstín alba a dává tak Dusilové oproti Eternal seekers větší možnosti v aranžmá skladeb. Někdy mi sice přišlo, že jsou některá místa až příliš překombinovaná (hlavně co se týká efektu ve zpěvu), ale stále se tak dělo v únosné míře a většinou je elektronika opravdu přínosem.

Dalším důležitým (a já si dovolím tvrdit, že po zpěvaččině hlasu stěžejním) prvkem alba je piano Beaty Hlavenkové, které sice nemá tolik prostoru jako na předchozím počinu, ale o to intenzivnější a přínosnější její melodie a kontury jsou.

Pokud jde o texty, drží se v melancholické náladě hudby, s níž se doplňují v kompaktní celek. A kromě velmi dobrých textů v češtině se zde setkáváme i s jednou písní v polštině a jednou v angličtině (Brother s Justinem Lavashem), což rozhodně není na škodu, ale mám pocit, že rodný jazyk Lence Dusilové sedí více.

Po několika posleších tedy můžu říct, že je deska opomíjena neprávem. Když už mnozí novináři kritizují úroveň dnešní české hudby, mohli by informovat lidi o tom, že kvalitní pop u nás máme. Zvláště když je to deska na takové úrovni, že by mohla obstát i v zahraniční konkurenci. Jen musí dostat šanci a prostor. V mém přehrávači tomu tak určitě bude.

Žádné komentáře:

Okomentovat