pátek 30. prosince 2011

Hudební rok 2011

Nejlepší alba:


Prago union – V barvách


Doslova čítankový úkaz toho, jaký hip hop mám rád. Tady už se Deph opravdu dostal svými texty k poesii, konkrétně k nezvalovsko-apolinairské větvi.




Björk – Biophilia

Brian Wilson se potkává se Stockhausenem a přináší podivné album, které člověk nevytáhne často. Ale když už se tak stane, je to zážitek.



Maybeshewill - I Was Here For A Moment, Then I Was Gone

Kapela, která stále drží post-rock nad vodou a přitom se na nové dece nebojí experimentů. Krásné melodie, které nepůsobí kýčovitě, prolínající se piano s kytarami, gradace a emoce, které moc instrumentálních rockových seskupení vyvolat neumí…


Floex – Zorya

České zjevení opět po deseti letech. Kombinace elektroniky a nu jazzu, která je překvapivě členitá a minimalistická zároveň.


Tom Waits - Bad as Me

Waitsovské depresivní blues, na které je třeba mít tu správnou náladu. Ale když už ji člověk má, tak si vychutná možná nejlepšího Waitse za poslední dvě dekády. Možná i to, že se na albu podílelo až nezvykle mnoho hostů, jejichž rukopis zde je cítit, způsobilo jeho výjimečnost.


PJ Harvey – Let England shake

Nejlepší deska v kariéře PJ Harvey. Má výborné texty s jasným názorem, skvělý hudební doprovod a také pár chybiček, které mi zde ale připadají jako klad.


Zaz - Sans Tsu Tsou 


Živák, který ještě umocňuje hravou atmosféru desky a člověk opravdu cítí, že to tuhle slečnu opravdu baví. Takový najazzlý a dobře udělaný pop, kde se muzikanti nebojí ani improvizace, mi tady dlouho chyběl. Dávka pozitivní energie.




Mostly other people do the killing – Coimbra concert

Nápady, instrumentální vyzrálost a humor tohoto seskupení se zde projevuje ještě více než na studiových albech. Album je dalším krokem na cestě akustického jazzu, kousek dál od be-bopu, kousek dál od ornettovského free-jazzu. Navíc je tu opět krásná parafráze na obalu, která jen dokresluje nadhled kapely, o níž mohu po tomto albu v klidu říct, že bude v dalších letech udávat směr světového jazzu.



Nadšení a události roku:

Prozření a pochopení, že Beatles nebyli jen stroj na peníze, ale skutečně hudební přelom.

Následná cesta do tajů rockové hudby 60. let a objev dalších skvostů jako Beach boys nebo Sly and the Family Stone.

Sběratelská edice alba Bitches Brew, kterou jsem dostal od kamarádů na narozeniny.



Zklamání roku:

Radiohead – The King of Limbs

Avishai Cohen – Seven seas

Konec Psích vojáků

Konec kopřivnického klubu Nora

OSA stále existuje




Přísliby a očekávání do budoucna:

Zaz – bude druhá studiová deska tak skvělá jako debut?

Off axis – prosadí se výrazněji na hudební scéně?

SOPA, ACTA – dostanou politici rozum a neschválí tyto paskvily?



Žádné komentáře:

Okomentovat